Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 24 500 Kč (980,00 EUR)
skladem

KONTAKTY

Numismatika CB s.r.o.
Dopravně obchodní centrum Mercury
Nádražní 1759, 370 01 České Budějovice
tel: +420774319910
napište nám
info@numismatikacb.cz
 
 
Puncovní značky:
 

 


18. 04. 2018

GÓTSKÁ NAPODOBENINA AUREU CÍSAŘE SEVERA ALEXANDRA Z VARŠAVSKÉ AUKCE Z LISTOPADU 2014

 

avers a revers gótské napodobeniny, runovou legendu, jíž je nutno číst zprava doleva vidíme na aversu vlevo před tváří císaře, byla-li mince nošena na krku, byla dobře čitelná,

fotografie: Andrzej Niedźwiecki, Ossolineum

 

Nejstarší mince s runovým nápisem na světě byla nalezena ve sbírkách Ossolinea. Zlatá mince, ražená pravděpodobně na území dnešní Ukrajiny, byla napodobeninou římského aureu císaře Severa Alexandra. „Příběh té mince je skutečným numismatickým dobrodružstvím. Vidělo ji více specialistů, ale - jako by byla zakletá - nikoho nenapadlo, že jsou to runy“, říká dr. Adam Degler z Národní knihovny Ossolinských ve Vratislavi. 

Ossolineum zakoupilo minci na 58. aukci varšavského Numismatického centra (Centrum Numizmatyczne) v listopadu roku 2014. Byla tam dražena jako indická napodobenina římského aureu z prvního století, a patrná písmena byla identifikována prostě jako imitace legendy. Do očí bil kruhový otvor u okraje mince. Ukázalo se ovšem, že to je gótská napodobenina, ražená v okruhu černjachovské kultury[1], nejpravděpodobněji kdesi na území dnešní Ukrajiny. Následně při bližším ohledání Adam Degler nabyl podezření, že se jeden z nápisů skládá z germánských run. Identifikaci nápisu, jako provedeného ve starším germánském futharku[2], potvrdilo několik znalců. Jisté je, že znaky písmen nejsou na minci vyryté, ale jsou prvkem její kompozice, umístěným tvůrcem již na razidlo, kterým byla mince vyražena.

Adam Degler rovněž zjistil, že vzorem této gótské mince byl poměrně vzácný typ aureu císaře Severa Alexandra, ražený v létech 228-231. Podle odhadu tohoto badatele vznikla mince pravděpodobně v létech 271-332, což z ní činí nejstarší exemplář s runovým nápisem. Primát dosud držely skandinávské brakteáty v pátého století. Nepodařilo se, žel, zjistit, odkud mince pochází. Nic však neukazuje na to, že by byla podvrhem. Její pravost potvrzuje i to, že byla na aukci dražena jako indická napodobenina s vyvolávací cenou 2400 złotých, zatímco kdyby byla prodávána jako mince s runami, přinesla by potenciálnímu podvodníkovi mnohem vyšší zisk.

Pravost tohoto exempláře potvrzuje rovněž ohledání jejího povrchu elektronovým mikroskopem. Odpovídá jiným východogermánským napodobeninám římských mincí a v jeho nepatrných zahloubeních jsou patrné nečistoty, které by bylo těžké odstranit. I ohledání vrstev nečistot na vnitřním obvodu kruhového otvoru svědčí, že byla mince dlouho nošena jako šperk. Probíjení zlatých mincí, aby z nich vznikly šperky, bylo zvláště populární u Gótů na sklonku třetího století. Zdá se také, že ražbu napodobenin římských aureů je u nich třeba pojímat spíše jako produkci šperků, než jako emisi platidel. Mince váží 6,3 gr a má průměr 22 mm. Její materiál je slitinou 75 % zlata a více než 20 % stříbra.

Část legendy byla okopírována z římského originálu. „Stupeň „zbarbarštění“ není příliš veliký: „objevuje se především v detailech podoby císaře: tvaru oka, krku, a zvláště stužek vavřínového věnce na aversu; v proporcích postavy Jupitera, slabém napodobení svazku blesků, záhybů paludamenta a ramene císaře, stejně jako v legendě na reversu, v níž je zřetelná část „IOVI“, což ovšem umožnilo identifikaci typu předlohy, zatímco zbytek mnohem méně zdařile napodobuje písmena latinské abecedy“, píše Adam Degler. Průzkum mince napovídá, že její výroba začala vytvořením kopie, vyřezané z měkkého materiálu, možná ze dřeva - ta pak byla otištěna do hlíny, a z této formy bylo odlito razidlo, kterým byla mince ražena.

Runový nápis se skládá z osmi znaků. Jeho začátek je obtížné rozluštit způsobem, který by nebudil pochybnosti. Jasný je jedině jeho konec „stis”. Význam nápisu nám není znám, ale nejspíše se týkal osoby, která minci nosila, což napovídá způsob zavěšení na krku. Na aversu byla patrná tvář, obrácená dolů, ale nápis byl patrný „v linii“ (i když ho bylo třeba číst z pravé strany doleva).

„Veliká vědecká hodnota mince spočívá v tom, že posunuje počátky germánské měny o dvě století hlouběji a spojuje je s Germány jihovýchodního Barbarika. Další bádání nad touto mincí a technologií její výroby nám jistě umožní lépe porozumět svazkům mezi Skandinávií černomořskou oblastí ve třetím a čtvrtém století“, říká dr. Degler.

Tato mince je jednou ze 302 mincí, popsaných v právě vydaném šestém díle „Katalogu starożytnych monet w zbiorach Zakładu Narodowego im. Ossolińskich“ /Katalogu starověkých mincí ve sbírkách Národní knihovny Ossolinských/. První díl vyšel před třiceti léty a pátý před dvanácti léty; celý dosavadní katalog zpracoval její kustod Gabriel Sukiennik a zahrnul období od římské republiky až do doby vlády císaře Commoda. 

Nová část katalogu nese podtitulek „Monety Cesarstwa Rzymskiego. Pertynaks-Aleksander Sewer“ /Mince římského císařství. Pertinax - Severus Alexander“ a zahrnuje léta 193-235 po Kr. Jejím autorem je Adam Degler. Jsou v ní představeny mince, ražené v oficiálních mincovnách v Římě a v Malé Asii a neoficiální mince a napodobeniny.

Zvláště zajímavé jsou neoficiální mince: hybridy, čili mince, ražené razidly z různých dob subaeraty, čili starověké padělky, zhotovované tenkým postříbřením; mince ze slitin cínu a olova, které napodobovaly stříbro horší ryzosti, a rané barbarské napodobeniny římských mincí.

Katalog poprvé vychází s barevnými ilustracemi. „To je opravdu pro čtenáře, kteří nemají každodenní zkušenost se starověkými mincemi, to hlavní. Zlato, stříbro, mosaz, měď, všechny odstíny patiny mincí ze sbírek z devatenáctého století, a také tuší napsaná lvovská inventární čísla - černobílé ilustrace nemohly poskytnout plnou představu o vzhledu exponátů“, dodává dr. Dengler.

AdamDENGLER, East German imitation of an aureus of Severus Alexander with runic legend: the newest acquisition to the collection of ancient coins in the Ossolineum, v: „Wiadomości Numizmatyczne“, roč. 59, 2015, č. 1-2 (199-200), Polish Numismatic News IX (2015)

(Złota moneta z runami i rzymskim cesarzem, v: „Archeowieści. Z Pasją o preszłości“ z 28.1. 2016, https://archeowiesci.pl/2016/01/28/zlota-moneta-z-runami-i-rzymskim-cesarzem/, přel. fjh; předkládané texty jsou nekomerčním informačním a studijním materiálem Numismatiky CB s.r.o., zaměřeným k rozšíření obzorů numismatiků a propagaci numismatiky samé. Autorská práva náleží autorům samým či svrchu uvedeným institucím, nakladatelstvím a redakcím).

detail runové legendy, fotografie: Andrzej NiedźwieckiOssolineum

mapa rozšíření dosavadních nálezů germánského futharku z doby před 6. stoletím

gótská migrace v létech 125-507 po Kr. (Louis Henwood)

Gutthiuda (lat. Gothia), království západních Gótů Thervingů v létech 271-376 po Kr.

Gótové a jejich útoky na území impéria v létech 267 - 268 - 270 po Kr. za vlády císařů Galliena a Claudia Gothica, zhruba v nejstarší odhadované době vzniku naší mince (nahoře) a vytlačení východních Gótů Greuthungů Huny kolem kroku 370 po Kr. (dole)

 


[1] Černjachovská kultura byla archeologická kultura, rozšířená od 2. do 5. století na dnešní na dnešní Ukrajině, částečně i v Rumunsku. Typická jsou neopevněná pohřebiště na jižních svazích u řek. Nad nimi pak birituální pohřebiště s popelem v popelnicích či jamkách, převažují však kostrové hroby. Často jsou mrtví uložení do výklenku v hrobové jámě. Pohřbívalo se také v kamenných sklepeních uzavřených kamennou deskou, což prozrazuje skytský a sarmatský vliv. Keramika byla tvořena na hrnčířském kruhu a inspirována keltskou a antickou. Nezdobená keramika dělaná ručně se podobá raně slovanské. Živili se zemědělstvím, vysokou úroveň mělo i řemeslo. Typické jsou spony ve tvaru samostřílu, vycházející z římských vzorů. Podobně jako sousední kultura przeworská byla černjachovská kultura nejspíše polyetnická a lokální rozdíly zmizely pod římským vlivem. Kostrové hroby patřily nejspíše Sarmatům. Na hranicích obou zmíněných kultur se často nachází prosté jamky pro pozůstatky kremace a zahloubená obydlí, což je spojuje s ranými Slovany. Nese také patrné rysy, například vliv východní pomořanské mazovské kultury v pohřebním ritu a ve výskytu tzv. velkých domů. Kultura se nazývá podle vesnice Čerňachiv, která se v rámci moderní Ukrajiny nachází v Kyjevské oblasti.

[2] k němu srov. heslo: Germánský futhark prostý (nebo také starší futhark)https://cs.wikipedia.org/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%BD_futhark_prost%C3%BD, i s tabulkou znaků.

 

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ