Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 24 500 Kč (980,00 EUR)
skladem

KONTAKTY

Numismatika CB s.r.o.
Dopravně obchodní centrum Mercury
Nádražní 1759, 370 01 České Budějovice
tel: +420774319910
napište nám
info@numismatikacb.cz
 
 
Puncovní značky:
 

 


25. 09. 2018

NERONOVA NEJVĚRNĚJŠÍ PROPUŠTĚNÁ OTROKYNĚ.

Slova, která Tacitus (Annales 13, 46) vkládá do úst Poppaey, budoucí Neronovy
manželky, jsou nekompromisní: císaře si již po delší čas podmanila konkubína, která byla
jeho otrokyní a z tohoto otrockého styku se mu dostalo jen nestoudnosti a hanby. Kdo je však
tato milenka, tak zle pranýřovaná? Jde o Klaudii Akté, propuštěnou císařskou otrokyni.
Namísto toho, aby Nero, ženatý s Oktávií, dcerou svého předchůdce Klaudia a Messalíny,
následoval dynastickou politiku své matky, Agrippiny Mladší a snažil se o narození mužského
dědice, který by dal větší legitimitu jeho vládě, navázal velmi uspokojující vztah s Klaudií
Akté, pravděpodobně maloasijského původu, která mu zůstala věrná až do smrti. Možná že si
Nero dokonce provokativně pohrával s myšlenkou, že se s ní ožení a že právě za tímto účelem
byl konstruován domnělý královský původ Akté, která prý měla pocházet z Attalovců,
starověkých panovníků Pergamu (Suetonius, Život Neronův 28, 2; Cassius Dio 61, 7, 1).

Agrippina Mladší se proti tomuto vztahu nemohla nepostavit, protože si byla vědoma
dynastické důležitosti manželství svého syna a Oktávie a potřeby legitimního dědice. Ale
Nero jí neustoupil. Tacitus vysvětluje toto přilnutí Nerona k Akté obvyklým motivem
Neronova přepjatého chtíče, který byla Akté (a nikoli Oktávie) schopna uspokojit.


Dary a pozemky.
Tacitus rovněž tak říká (Annales 13, 13, 1), že Agrippina Mladší nehodlala snášet, že
by její soupeřkou a snachou byla propuštěná otrokyně. Nero si naopak zajistil komplicitu
Seneky, který přivedl svého příbuzného Annaea Serena k tomu, aby předstíral, že je
zamilován do Akté a přiznal se k darům, které princeps tajně Akté dával. Možná byl Nero
skutečně do Akté zamilován. V každém případě jí daroval rozsáhlé statky v Latiu (u Velletri),
v Kampánii (u Pozzuoli) a zvláště na Sardínii (ve vnitrozemí u Olbie). Nálezy výrobních
značek na cihlách a náhrobních nápisů propuštěnců a otroků Akté dokládají vlastnictví a
výrobu dílen (především na cihly, amfory a všechny druhy instrumentum) propuštěné císařské
otrokyně, rozložených především v oblasti sardinské Gallury. Vlastnictví Akté je na těchto
výrobcích označeno vtištěným kolkem: Actes Aug(usti) l(iberta). Krom toho vlastnila Akté
několik rezidencí v Římě, z nichž jedna ležela na vrchu Caeliu, v nichž sloužila řada
propuštěnců a otroků, kteří jsou rovněž doloženi nápisy. Tacitus díle zmiňuje Akté, když
hovoří o definitivním zhoršení vztahů mezi Neronem a Agrippinou. Rámec je dosti temný:
matka a syn se ocitají na krok od incestu a Seneka chce přispět na pomoc Akté, která dokáže
Nerona přesvědčit, že by vojáci (základní opora císařské moci) nesnesli vládu krvesmilného
císaře, profani principis imperium (Annales 13, 2). Tacitův cíl lze vytušit: pro římského
historika jsou jak Agrippina Mladší, tak Nero, dvěma „nestvůrami“, z nichž mohou vzejít jen
obludné skutky. V tomto konkrétním rámci je zásah Akté čistě jen moralizujícím nástrojem
líčení. Vraťme se však k historicky doloženým faktům: roku 65 po Kr. Nero zmařil spiknutí,
které proti němu připravoval C. Calpurnius Piso, v němž se spojila řada různých opozičníků:
aristokratů, důstojníků prétoriánské gardy, intelektuálů a propuštěnců. Plán spiklenců stanovil
smrtící útok na Nerona k 19. dubnu roku 65 po Kr., měl být proveden během slavností ke cti
bohyně Cerery (ludi Ceriales). Malý chrámek (aedicula), jehož architráv je dnes chován na
monumentálním hřbitově v Pise, byl v sardinské Olbii věnován bohyni Cereře Klaudií Akté,
která se zjevně stáhla na Sardínií po uzavření manželského svazku mezi Neronem Poppaeou
roku 62 po Kr. Tento chrámek byl interpretován jako díkůvzdání Cereře ze strany Akté za to,
že Nero uniknul úkladům těchto spiklenců. A právě Akté, jež Neronovi zůstala věrná i pro
tragickém zhroucení jeho moci, ho roku 68 po Kr. pohřbila, společně se dvěma jeho kojnými.


Povinnosti kasty.
Jaký soud tedy můžeme dnes o Akté vyslovit? Tato žena se jistě musela pohybovat
v přísných rámcích schémat, které jí ukládal její otrocký původ, jež můžeme dobře pochopit,
jestliže si přečteme chválu, jakou byla v náhrobním nápise, datovatelném do 1.-2. stol. po Kr.
a chovaném dnes v římském Museo delle Terme di Diocleziano, zahrnuta propuštěná
otrokyně z Perugie, Allia Potestas. Její pán, Aulus Allius, možná autor textu, zdůrazňuje její
dary, jak ty, které jsou vlastní ideální matróně, tak její sexuální přitažlivost, ale zásluhou, jež
převyšuje všechny ostatní, je zde to, že se nikdy nepovažovala za svobodnou. Akté byla
nejoblíbenější konkubínou císaře a to jí umožnilo stát se bohatou ženou. Její inteligence a její
podnikatelské schopnosti jí přinesly řadu dílen a početný okruh (familia) vlastních otroků a
propuštěnců. Její otrocký původ však podmiňoval její existenci jako ženy v dobové římské
společnosti: její role byla spojena jedině s touhou a vůlí císaře (kterého uznávala až po jeho
sebevraždu a pohřeb) a její pobyt u dvora nemohl být neobětován „státním zájmům“.

(Francesca CENERINI, La liberta più fedele,
v: „Archeo. Attualità del Passato“, roč. 29, č. 3 /337/, březen 2013, s. 108-109, přel. fjh;
předkládané texty jsou nekomerčním informačním a studijním materiálem Numismatiky CB s.r.o., zaměřeným k rozšíření obzorů numismatiků a propagaci numismatiky samé. Autorská práva náleží autorům samým či svrchu uvedeným institucím, nakladatelstvím a redakcím).

archeologický výzkum římského Fóra v sardinské Olbii 

architráv z malého Cereřina chrámku v Olbii, zbudovaného Klaudií Akté (dnes v Pise)

Neronova busta z Olbie z let 54/55-59 po Kr., Cagliari, Museo archeologico nazionale

 

 

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ