Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 24 500 Kč (980,00 EUR)
skladem

KONTAKTY

Numismatika CB s.r.o.
Dopravně obchodní centrum Mercury
Nádražní 1759, 370 01 České Budějovice
tel: +420774319910
napište nám
info@numismatikacb.cz
 
 
Puncovní značky:
 

 


21. 01. 2019

Tomáš Garrigue Masaryk na mincích

I přes téměř padesátiletou přestávku, během níž bylo možné pojímat prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pouze jako historickou postavu, patří k našim nejzobrazovanějším osobnostem na platidlech. Svého grafického ztvárnění se dočkal v kresbě Maxe Švabinského a rytině Ferdinanda Schirnböcka ještě za svého života a prezidentského mandátu na bankovce Národní banky Československé 100 Kč vzoru 1931. Podruhé byl ztvárněn v rytině ateliéru britské tiskárny Bradbury, Wilkinson & Co. Ltd. na státovce (de iure bankovce Národní banky Československé) tzv. londýnské emise 100 Kčs s pomocným označením vzor 1945 (bankovka nenese letopočet, protože byla objednána Prozatímním státním zřízením v Londýně pro poválečnou potřebu, o níž se v době vzniku nevědělo, kdy reálně nastane). Potřetí jsme se s jeho portrétem setkali v kresbě Oldřicha Kulhánka a rytině Miloše Ondráčka na bankovce České národní banky 5 000 Kč, kde setrvává již na třetím vydaném vzoru – 1993, 1999 a 2009.

  1. G. Masaryk na našich bankovkách a mincích

Na minci se Masaryk objevil ještě o pár let dříve než na bankovce, a to na jubilejní stříbrné desetikoruně k 10. výročí vzniku Československa z roku 1928. Pomineme-li zlaté obchodní mince, jubilejní jednodukát a pamětní dvojdukát k 5. výročí vzniku Československa z roku 1923, jedná se o vůbec první československou pamětní minci. Na její výtvarný návrh nebyla vypsána soutěž, ale jeho vytvořením byl přímo pověřen autor většiny prvních československých mincí Otakar Španiel. Ten ztvárnil portrét T. G. Masaryka zprava ve velmi nízkém reliéfu, který zaručoval bezproblémovou ražbu. Technické parametry se nelišily od obyčejné („nepamětní“) desetikoruny, která již byla stanovena právním předpisem, i když se začala sériové vyrábět až v roce 1930. Jubilejní desetikoruny k desetiletí Republiky československé byly raženy v množství 1 000 000 kusů a do oběhu byly vydány na den jubilea, 28. října 1928.

10 Kč vzoru 1928 k 10. výročí vzniku Československa, stříbro 700/1000, průměr 30 mm, hmotnost 10 g. Návrh Otakar Španiel, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

Krátce po Masarykově úmrtí 14. září 1937 byly zahájeny přípravy na vydání pamětní stříbrné dvacetikoruny „na paměť presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka“. Technické parametry se nelišily od již obíhající obyčejné dvacetikoruny, z níž vycházel i výtvarný návrh lícní strany od Jaroslava Horejce, pozdějšího autora figury Golema pro filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Pro rubovou stranu se uvažovalo o portrétu T. G. Masaryka z již zmíněné jubilejní desetikoruny Otakara Španiela nebo o jiném portrétu z medaile téhož autora. Nakonec byl vybrán Španielův portrét z desetikoruny, avšak autoři v zájmu formálního obsahu i výtvarného souladu modely obou stran ve dvou etapách upravovali . Pamětní dvacetikoruny k úmrtí prvního československého prezidenta byly raženy rovněž v množství 1 000 000 kusů a do oběhu byly vydány 21. prosince 1937.

20 Kč vzoru 1937 k úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka, stříbro 700/1000, průměr 34 mm, hmotnost 12 g. Návrh líce Jaroslav Horejc, rubu Otakar Španiel, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

V době státoprávních otřesů na konci 30. let obyvatelstvo obě tyto mince tezaurovalo, tzn. nevracelo je zpět do oběhu, a naše nejstarší generace ještě pamatuje, jak střední třída ukrývala po dobu války celé roličky a sáčky těchto mincí s vidinou jejich budoucího zhodnocení. K tomu přechodně skutečně došlo, avšak jejich pozdější platební a dnešní numismatická hodnota jsou jen nepatrným zlomkem jejich někdejší kupní síly. Zajímavé je, že se těchto mincí formálně nedotkla německá okupace ani peněžní reforma v roce 1945 a na území Protektorátu Čechy a Morava, resp. obnoveného Československa formálně platily až do druhé poválečné reformy, tedy do 31. května 1953.

Potřetí se naše obyvatelstvo setkalo s portrétem T. G. Masaryka na mincích po dlouhé, více než padesátileté přestávce v roce 1990, tentokrát na oběžné desetikoruně. O zavedení desetikorunové mince a jejím souběžném oběhu s bankovkou téže hodnoty se uvažovalo už v roce 1968. I když zásadní materiál o doplnění a úpravách dosavadní soustavy zákonných peněz, schválený 21. listopadu 1968 jako vládní usnesení č. 410, nebyl nikdy zcela naplněn, určil na několik let vývoj československých mincí a bankovek. Desetikoruna měla být ražena z mědiniklu, o průměru 28 mm a hmotnosti 8,5 g a její vydání bylo předběžně plánováno na rok 1977.

Toto období však bylo charakteristické opakovanými změnami koncepce platidel a odkládáním přípravy nových vzorů. K bezprostřední přípravě kovových desetikorun tak došlo až na začátku roku 1988, poté co se více než dvacet let nezvyšovaly nominální hodnoty mincí, ačkoliv se pomalu, ale jistě, zvyšovaly maloobchodní ceny zboží a služeb. V oběhu bankovek hrozil kolaps, neboť roční požadavek na tisk 30–35 milionů kusů bankovek nejnižší hodnoty 10 Kčs představoval třetinu celoroční výrobní kapacity Státní tiskárny cenin v Praze, což bylo neúnosné vzhledem k potřebě tisku bankovek dalších nominálních hodnot. Výchozím parametrem desetikoruny byl i po dvaceti letech průměr 28 mm, po obšírných technických úvahách a debatách však byl zvolen tvar devítistěnu z čistého niklu o hmotnosti 10 g s roční obměnou námětu rubové strany. V této době se také poprvé objevuje v materiálech pojem „příležitostné oběžné mince“, který sice nemá oporu v zákonech (ty rozlišují pouze mince a mince pamětní, příp. mince obchodní), ale ustálil se jako neoficiální označení pro vzory oběžných mincí ražené pouze jednorázově (1990–1992, 2000, 2018). I když byly uvedené technické parametry ještě několikrát korigovány, staly se nejen základem emise posledních československých oběžných mincí, ale úvahou o magnetickém materiálu a hranatém tvaru i myšlenkovým základem současné emise oběžných mincí České republiky.

V této etapě příprav kovové desetikoruny zastihly Státní banku československou (SBČS) společenské změny po událostech 17. listopadu 1989. Od 1. ledna 1990 současně přešlo právo emise československých oběžných a pamětních mincí ze státu (federálního ministerstva financí) na SBČS, a tak na základě materiálu z 23. března 1990 mohl předseda SBČS Josef Tošovský poměrně rychle a jednoduše rozhodnout, že mince 10 Kčs „budou raženy s portréty významných politických osobností z období mezi dvěma válkami, tj. především zakladatelů společného československého státu“ a jako námět byl „schválen T. G. Masaryk, a pokračování v portrétech M. R. Štefánik, E. Beneš, A. Rašín a další“.

Výtvarný návrh na desetikorunu byl pořízen v anonymní soutěži, vypsané v dubnu 1990 s uzávěrkou 31. května 1990. Soutěž se připravovala a probíhala v době tzv. pomlčkové války, která ovlivnila podobu lícní strany. Na ní byl předepsán text ČESKOSLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA, což byl však název státu platný pouze od 29. března do 22. dubna 1990. Naopak státní znak, který byl v té době také v procesu zákonných změn, jako povinná součást návrhů předepsán nebyl. V průběhu soutěže byl schválen nový název státu a nový státní znak a banka také přijala rozhodnutí používat na oběžných mincích pouze zkratku názvu státu ČSFR. Předložené návrhy lícních stran tak představovaly pestrou směsici od přísně dodržených původně předepsaných podmínek až po různé kombinace podle vývoje zákonné úpravy v okamžiku, kdy autoři své návrhy dokončovali. Zkratka názvu státu na mincích se pak stala předmětem dalších vzrušených debat ve slovenském tisku a navázala tak na pomlčkovou válku. Tuto zajímavou epizodu z přípravy prvních mincí České a Slovenské Federativní Republiky si však ponechejme na jiný příspěvek.

Do soutěže bylo podáno 37 návrhů o 37 modelech lícní a 49 modelech rubové strany. Komise pro posuzování návrhů na československé peníze, která zasedala 13. června 1990, první cenu neudělila. Dvě zvýšené druhé ceny získaly návrhy Jarmily Truhlíkové-Spěvákové a Miroslava Ronaie a zvýšenou třetí cenu návrh Ladislava Koláře. Pro realizaci byla doporučena a následně i schválena kombinace lícní strany návrhu Jarmily Truhlíkové-Spěvákové a rubové strany Miroslava Ronaie. Desetikoruny s letopočtem 1990 a portrétem T. G. Masaryka byly k jednorázové saturaci peněžního oběhu raženy ve velkém množství 12 490 000 kusů a byly do něj vydány 23. října 1990.

10 Kčs vzor 1990, hliníkový bronz, průměr 24,5 mm, hmotnost 8 g. Návrh líce Jarmila Truhlíková-Spěváková, návrh rubu Miroslav Ronai, ražba Štátna mincovňa, Kremnica 

10 Kčs vzor 1990, hliníkový bronz, průměr 24,5 mm, hmotnost 8 g. Návrh líce Jarmila Truhlíková-Spěváková, návrh rubu Miroslav Ronai, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

Emise této mince je spojena se dvěma dnes již všeobecně známými zajímavostmi. Kremnická mincovna předložila Státní bance československé v srpnu 1990 ke schválení odražky s celým příjmením autora RONAI pod Masarykovým portrétem. Banka však na oběžné mince malých průměrů povolovala jen krátké autorské signatury v podobě iniciál, ligatur nebo jiných značek a dala proto pokyn k nahrazení celého jména značkou. Ta však již nemohla být provedena do primární redukce, s níž by byla rozmnožena do všech dalších stupňů nástrojů až po pracovní razidla. Rytecké úpravy tak byly prováděny individuálně na více nástrojích, čímž (částečně v důsledku technických zákonitostí, částečně ryteckou nedůsledností) vznikly odchylky v podobě signatury, které jsou dnes zpravidla rozdělovány do čtyř až pěti sběratelských variant s různou velikostí, tvarem a postavením písmen M a R bez tečky nebo s tečkou mezi nimi.

První kresebné zpracování existujících variant z konce roku 1990 

První kresebné zpracování existujících variant z konce roku 1990

Mnohem více překvapující a pro banku a mincovnu nepříjemné bylo zjištění, že se do oběhu dostaly i exempláře s původní signaturou RONAI. Mincovna následným šetřením zjistila, že razidla pro vzorovou ražbu omylem vydala do sériové výroby zastupující obsluha trezoru a během jedné směny bylo raženo a následně dodáno bance do zásob asi 35 000 kusů.

Vzkaz pracovníka Zkušebny platidel SBČS Jiřího Pekárka jeho nadřízenému Leopoldu Surgovi o nalezení mincí se signaturou RONAI autorem tohoto příspěvku 

Vzkaz pracovníka Zkušebny platidel SBČS Jiřího Pekárka jeho nadřízenému Leopoldu Surgovi o nalezení mincí se signaturou RONAI autorem tohoto příspěvku

Druhou zajímavostí bylo vydání mince s názvem státu, který v daném roce již neexistoval. Emise „příležitostných“ oběžných mincí totiž pokračovala v roce 1991 desetikorunou s portrétem Milana Rastislava Štefánika a v roce 1992 Aloise Rašína. Čtvrtá osobnost na rok 1993, která měla být podle principu střídání slovenské národnosti, se stala předmětem neshody mezi federálním ústředím a hlavním ústavem pro Slovenskou republiku SBČS, zda má být na minci ztvárněn Vavro Šrobár nebo Andrej Hlinka či Milan Hodža. Neshoda nakonec vedla k úplnému opuštění motivu čtvrté osobnosti a v roce 1993 byly na desetikorunách zopakovány portréty T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. Podrobnosti tohoto zajímavého sporu o slovenskou osobnost na minci si však také ponechejme pro jiný příspěvek. Čtvrtá desetikoruna měla být každopádně poslední mincí s portrétem významné politické osobnosti, neboť v té době již bylo rozhodnuto o realizaci nové soustavy československých oběžných mincí a v roce 1994 měla být ražena desetikoruna nového vzoru v nových technických parametrech (k její realizaci v důsledku zániku Československa nedošlo, nahradila ji však současná česká desetikoruna s motivem brněnského Petrova).

V roce 1992 pomohla SBČS kremnické mincovně při řešení nedostatku vhodných zakázek pro udržení stavu odborného personálu a zadala jí výrobu desetikorun pro potřebu v roce 1993. Tato výroba se uskutečnila s ročníkem ražby 1993, jak již bylo uvedeno, s portréty T. G. Masaryka a M. R. Štefánika v množství 2 500 000 kusů každého vzoru. Protože emise oběžných mincí nebyla účetně ani ve správě zásob peněz oddělena, vydávaly od léta 1992 pobočky SBČS do oběhu také mince s letopočtem 1993 a se státním znakem a zkratkou názvu státu, který v tom roce již neexistoval.

Desetikoruny se signaturou RONAI vzbudily velký zájem numismatiků a krátkodobě se obchodovaly až za více než stonásobek nominální hodnoty. Postupně se však ukázalo, že odhadovaný náklad 35 000 kusů je příliš velký pro skutečnou vzácnost a dnes jsou tyto ražby poměrně běžné a pořiditelné za velmi přijatelnou numismatickou cenu. Mnohem vzácnější a dnes obchodované v řádu tisícikorun se ukázaly být na začátku běžné zkoušky ručního dorytí signatury do razidel bez tečky mezi písmeny M a R. Také desetikoruny s ročníkem 1993 byly zprvu obchodovány za násobky nominální hodnoty převážně jako kuriozita, ale jejich dnešní numismatická cena zpravidla nepřesahuje kupní sílu tehdejší desetikoruny.

Všechny vzory posledních československých desetikorunových mincí byly staženy z oběhu po česko-slovenské měnové rozluce, platily do 31. července 1993 a nahradily je současné české desetikoruny z poměděné oceli.

Příležitostmi pro ztvárnění portrétu prvního československého prezidenta na mincích mohly být také pamětní stříbrná dvacetikoruna k 20. výročí vzniku Československa v roce 1938 a pamětní stříbrná stokoruna k 75. výročí téže události (v emisním plánu jako „vyhlášení samostatnosti Republiky československé“) v roce 1993. Ani jedna z těchto mincí však nebyla vydána ze státoprávních důvodů, a to kvůli zániku Československa před přípravou mince nebo během ní. V těch okamžicích totiž nikdo neměl chuť připomínat vznik právě zaniklého státu. V prvním případě vítězný návrh Josefa Jiříkovského portrét T. G. Masaryka neobsahoval, v druhém případě k přípravě výtvarných návrhů ani nedošlo.

Další velkou příležitostí pro motiv T. G. Masaryka bylo několik mincí z let 2016–2018, jejichž náměty se vztahovaly k počátkům československé státnosti. Byly to pamětní stříbrné pětisetkoruny k 100. výročí založení Československé národní rady a 100. výročí přijetí Washingtonské deklarace a zlatá desetitisícikoruna k 100. výročí vzniku Československa. Komisi pro posuzování návrhů na české peníze a následně i bankovní radu České národní banky však více zaujaly a byly realizovány návrhy s neportrétními, převážně heraldickými a alegorickými motivy.

Zatím posledním ztvárněním portrétu Tomáše Garrigua Masaryka na české minci je tak příležitostná oběžná dvacetikoruna vzor 2018 I. Společně s mincemi téže nominální hodnoty s portrétem Milana Rastislava Štefánika (vzor 2018 II) a Edvarda Beneše (vzor 2018 III) tvoří trojici mincí se společným označením „Významné osobnosti československého státu“. V roce 2019 je pak doplní druhá trojice dvacetikorun s portréty Aloise Rašína, Viléma Pospíšila a Karla Engliše (vzor 2019 I, II a III) se společným označením „Významné osobnosti československé měny“.

U příležitosti 100. výročí vzniku Československa v roce 2018 a 100. výročí zavedení československé měny a československé koruny v roce 2019 připravila ČNB celou řadu doprovodných aktivit, včetně peněžních emisí, tedy vydání mincí a bankovek. Převážná většina z nich má numismatický (sběratelský nebo investiční) charakter, což mimo jiné znamená, že jsou prodávány prostřednictvím smluvních partnerů pro prodej sběratelského materiálu relativně úzkému okruhu zájemců za ceny převyšující, a to podle charakteru těchto emisí i velmi výrazně, jejich nominální hodnotu.

Při postupném hledání vhodných peněžních emisí a dalších doprovodných aktivit, které probíhalo s přestávkami v letech 2014–2017, vznikl i návrh poskytnout některé peněžní emise širší veřejnosti, a to bez jakéhokoliv příplatku pouhou výměnou v nominální hodnotě. Tento návrh pak vyústil v přípravu již zmíněných šesti vzorů dvacetikorunových mincí a bankovky 100 Kč vzor 2018 s přítiskem k 100. výročí měnové odluky. Vlastně ze stejného důvodu byly před osmnácti lety emitovány také příležitostné oběžné mince 10 a 20 Kč vzor 2000, tzv. miléniové.

Od doby jejich vydání však došlo k zásadním změnám ve zpracování mincí. Část mincí přijatých obchodními subjekty při placení za zboží a služby jejich klienty je odváděna do obchodních bank, které je pak přímo nebo prostřednictvím jiných subjektů odvádějí do centrální banky. Ta je zpracovává (provádí kvantitativní a kvalitativní přejímku), mince padělané, pozměněné, napodobeniny a náhražky v tomto procesu vyřazuje a mince opotřebované a poškozené (tzv. neupotřebitelné či nevhodné pro další oběh) nahrazuje novými nebo upotřebitelnými. Do zpracovaných zásob ČNB se tak dostávají pouze mince vhodné pro další oběh, kterými jsou pak opačnou cestou dotovány obchodní banky a jimi další obchodní subjekty. Zpracování bylo původně prováděno ručně nebo jednoduchými technickými prostředky a později od druhé poloviny 90. let minulého století stále složitějšími zařízeními. Nejsofistikovanější systém zpracování mincí přitom provozuje právě ČNB, kde jsou mince verifikovány kombinací elektromagnetické a optické metody, při níž je jejich grafický obrazec (scan reliéfu lícní nebo rubové strany) porovnáván s referenčním softwarovým záznamem. Zpracování mincí vybranými povinnými subjekty bylo v roce 2011 vtěleno i do právní úpravy hotovostního peněžního oběhu, zákona o oběhu bankovek a mincí a jeho prováděcí vyhlášky.

V současné době používaná zařízení pro optickou verifikaci se pomalu blíží ke konci své živostnosti, jejich výrobce již neposkytuje možnost softwarového rozšíření a v nadcházejícím období dojde k jejich obměně za nové a modernější technické prostředky. Z tohoto důvodu nebylo možné uvažovat o ražbě příležitostných oběžných mincí v množstvích jako v letech 1990–1993 a 2000. Statisticky by totiž polovina mincí s odlišnou rubovou stranou byla v procesu zpracování vytřiďována jako nerozpoznaná, tedy nevhodná pro další oběh. To by znamenalo buď dvacetikoruny vůbec nezpracovávat, nebo vytříděné exempláře složitě ručně prohlížet a vracet do oběhu, nebo je hned při prvním zpracování úředně ničit jako nevhodné pro další oběh a nahrazovat jinými. Ve všech těchto případech by šlo o nenaplnění zákonného mandátu ČNB pečovat o bezpečnost, plynulost a hospodárnost peněžního oběhu.

Ražba příležitostných oběžných mincí v milionových nákladech tak v současné době není možná, naopak ražba v pouhých tisícových až desetitisícových nákladech byla považována za potenciálně příliš vzácnou a nedostupnou pro daný způsob distribuce, tedy výměnu za nominální hodnotu bez příplatku, který vždy odrazuje širší okruh zájemců. Rozhodli jsme se proto pro emisi 100 000 kusů každého vzoru, s tím, že bude-li zájem trvat, bude možné v relativně krátké době dorazit dalších 100 000 kusů. Praktické stránky zajištění výroby (proces uzavření smlouvy, zajištění polotovarů pro ražbu mincí, tzv. střížků, vyráběných v Německu, balení, dodávky atd.) nás nakonec vedly k objednání celých 200 000 kusů najednou.

Předpokládali jsme, že je to náklad s velkou rezervou dostatečný pro uspokojení všech trvalejších zájemců a ačkoliv to tak nyní nevypadá, tento předpoklad se s velkou pravděpodobností v dlouhodobém horizontu potvrdí. Současně jsme předpokládali, že při vynaložení určitého úsilí (ovšem dosti odlišného podle osobních poměrů zájemců) na výměnu si zájemci tyto mince trvale ponechají a nebudou je používat k placení, ačkoliv je získali za nominální hodnotu. Malé množství, které se do peněžního oběhu za nějakou dobu každopádně dostane, jeho bezpečnost a plynulost neohrozí. I tohoto záměru bude emisí v rozsahu 200 000 kusů pravděpodobně dosaženo, aniž jsme měli v úmyslu nechat někoho stát v dlouhých frontách nebo dokonce z jakéhosi momentálního zoufalství nechat kupovat mince za dlouhodobě numismaticky nesmyslné ceny od obchodníků a „obchodníků“.

Tak jako u příležitostných oběžných mincí z let 1990–1993 a 2000 jsou i pro vzory 2018 zachovány technické parametry a lícní strana předchozích vzorů, tedy dvacetikorun vzoru 1993. V zájmu výtvarného souladu nebyla na jejich výtvarné návrhy vypsána cena (dnešní zákonný pojem pro soutěž), ale jejich vytvořením byl přímo pověřen autor dvacetikorun obou vzorů Vladimír Oppl. Ten na rozdíl od Otakara Španiela a Miroslava Ronaie neztvárnil portrét T. G. Masaryka ani z profilu, ani en face, ale poprvé jako tříčtvrteční portrét v nízkém reliéfu. Komise pro posuzování návrhů na české peníze, která zasedala 4. ledna 2018, posoudila grafické návrhy Vladimíra Oppla a dala mu volnou ruku, které z více předložených variant převede do sádrových modelů. Zhotovené modely pak komise posoudila 20. února 2018, navrhla k realizaci portréty M. R. Štefánika a Edvarda Beneše, ale u portrétu T. G. Masaryka požádala o úpravu modelace vousů a snížení reliéfu obrouček cvikru. Upravený model pak komise schválila 13. března 2018 a 21. března 2018 ho potvrdila i bankovní rada ČNB.

Dvacetikoruny s letopočtem 2018 a portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a Edvarda Beneše byly raženy v létě 2018 v množství po 200 000 kusech a do oběhu byly vydány 24. října 2018.

20 Kč vzor 2018 I, ocel plátovaná a galvanicky pokovená mosazí, průměr 26 mm, hmotnost 8,43 g. Návrh Vladimír Oppl, ražba Česká mincovna, a.s., Jablonec nad Nisou. 20 Kč vzor 2018 I, ocel plátovaná a galvanicky pokovená mosazí, průměr 26 mm, hmotnost 8,43 g. Návrh Vladimír Oppl, ražba Česká mincovna, a.s., Jablonec nad Nisou.
20 Kč vzor 2018 I, ocel plátovaná a galvanicky pokovená mosazí, průměr 26 mm, hmotnost 8,43 g. Návrh Vladimír Oppl, ražba Česká mincovna, a.s., Jablonec nad Nisou.

Na tomto místě měl tento příspěvek o T. G. Masarykovi na našich mincích končit. V okamžiku zveřejnění jeho poslední části však již máme za sebou pět dnů výměny. Emise příležitostných oběžných mincí vzorů 2018 vyvolala velký zájem veřejnosti, ale také kritiku a návrhy, jak mělo být správně postupováno jinak. Při veškerém respektu k jiným názorům je třeba konstatovat, že mnoho z nich zjevně vycházelo od lidí, kteří se jinak nezajímají o mince ani jiný obor sběratelství či investic do tohoto druhu zboží. Vznikla tak řada nedorozumění a terminologických záměn, v souvislosti s dvacetikorunami výrazně vzrostl zájem i o souběžně vydané zlaté mince k výročí vzniku Československa, byla poptávka po pamětních stříbrných mincích k výročí vzniku Československa, které ČNB vůbec neemitovala, přihlásili se noví zájemci o smluvní partnerství při distribuci sběratelského materiálu a doprodaly se i některé další mince, s výročím Československa nijak nesouvisející. Bude vhodné popsat a vysvětlit některé aspekty výměny, na seriózní analýzu však bude třeba ještě trochu času, a proto si ji ponechejme pro nějaký další příspěvek.

zdroj: www.cnb.cz


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ