Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 24 500 Kč (980,00 EUR)
skladem

KONTAKTY

Numismatika CB s.r.o.
Dopravně obchodní centrum Mercury
Nádražní 1759, 370 01 České Budějovice
tel: +420774319910
napište nám
info@numismatikacb.cz
 
 
Puncovní značky:
 

 


24. 11. 2017

V ABÚKÍRSKÉ ZÁTOCE U ALEXANDRIE BYLY OBJEVENY TŘI ŘÍMSKÉ VRAKY Z AUGUSTOVY DOBY A POPRVÉ I JEHO MINCE, TŘI AUREY - PRVNÍ ZVEŘEJNĚNÝ VÁM PŘEDSTAVUJEME.

U egyptského pobřeží u Alexandrie, v Abúkírské zátoce, objevil tým egyptského Ústředního úřadu podmořských starověkých památek a alexandrijského Evropského ústavu podmořské archeologie  francouzského archeologa Francka Goddia tři římské vraky s mincemi, keramikou a skleněnými předměty, jak o tom dnes (21.11. 2017) informovalo oficiální komuniké. Archeologové již vyzvedli tři aurey císaře Octaviana Augusta a dokonce skleněnou bustu, považovanou za portrét římského generála Marka Antonia, Octavianova současníka.

Podle názoru ředitele Ústředního úřadu podmořských starověkých památek, doktora Osamy Alnahase, „výzkum ukazuje,, že bude brzy objeven i čtvrtý římský vrak, protože již byly v Abúkírské zároce nalezeny roztroušené amfory z jeho nákladu.

Abúkírská zátoka se stala proslulou objevem podmořských lokalit měst Thónis-Héraklión a Canopus, která Franck Goddio objevil již roku 2000“.

(Descubren tres barcos romanos hundidos en la costa norte de Egipto, v: „La túnica de Neso“, Departamento de Latín IES La Senda Quart de Poblet, blog Dominga Valleja Sanze z 21.11. 2017, https://latunicadeneso.wordpress.com/2017/11/21/descubren-tres-barcos-romanos-hundidos-en-la-costa-norte-de-egipto/, přel. fjh; předkládané texty jsou nekomerčním informačním a studijním materiálem Numismatiky CB s.r.o., zaměřeným k rozšíření obzorů numismatiků a propagaci numismatiky samé. Autorská práva náleží autorům samým či svrchu uvedeným institucím, nakladatelstvím a redakcím).

 

Numismatika CB s.r.o. věnuje podmořským archeologickým výzkumům Francka Goddia dlouhodobou soustavnou pozornost, proto jí také toto nenápadné, a o to významnější komuniké neuniklo: nyní vám jako první v naší republice může představit jediný ze tří objevených aureů, jehož fotografie zatím egyptské úřady zveřejnily...

 

avers objeveného aureu

revers objeveného aureu

Jde o Augustův aureus RIC 206, BMC 515, Cohen 42, avers zobrazuje vpravo otočenou hlavu císaře, věnčenou vavřínem, s legendou: CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE, tedy Augusta jako syna zbožštěného Caesara a Otce vlasti; na reversu s legendou AVGVSTI F COS DESIG PRINC IVVENT, C L CAESARES, vidíme čelně stojící Augustovy vnuky a adoptované syny a Lucia, opírající se o kopí a opřené o štíty, a mezi nimi obětní simpulum a lituus - jako Principes iuventutis, tedy první z římské mládeže

zde vidíme další exempláře tohoto typu (RIC 206, BMC 515, Cohen 42)

Pro bezdětného Augusta (a nebylo to jistě vinou jeho milované manželky Lívie, jež plodná byla) měli oba mladíci z hlediska nástupnictví mimořádný význam: několik let doufal, že jeho dědicem bude jeho synovec, Marcus Claudius Marcellus (* Řím 42 př. Kr. - + Baiae 23 po Kr.), syn jeho sestry Octavie a Gaia Claudia Marcella, konzula z roku 50 př. Kr., a roku 25 př. Kr. mu dal za manželku svou dceru Iulii, čímž hluboce zarmoutil svého nejbližšího spolupracovníka Marka Vipsania Agrippu, který byl odeslán do ústraní. Po pouhých dvou létech, na konci roku 23 př. Kr. však Marcellus nečekaně zemřel a Augustovi nezbylo než povolat Agrippu zpět do Říma, donutit ho, aby se rozvedl s Mrarcellovou sestrou, Claudií Marcellou starší, kterou skutečně miloval, a oženil se s jeho dcerou Iulií, nyní již dva roky vdovou. Agrippa se tak stal členem julské dynastie a designovaným Augustovým nástupcem, v případě, že by císař náhle zemřel. Proto mu roku 18 př. Kr. byla udělena na pět let stejná moc, jakou měl Augustus sám - imperium proconsulare maius - a s ní i tribunicia potestas (kterou rovněž Augustus měl), i když neměl Augustovu auctoritas. Roku 20 př. Kr. porodila Iulia Agrippovi prvního syna, Gaia, a roku 17. př. Kr. druhého, Lucia, a Augustus je okamžitě oba adoptoval jako své syny a nástupce, k nelibosti své manželky Lívie, která by byla raději pomýšlela na své syny z prvního manželství, Tiberia a Drusa (+po nešťastném pádu s koně na gangrénu při tažení v Germánii již roku 9 př. Kr.). Oba „principes iuventutis“ však Augustovi rovněž zemřeli, Lucius roku 2 po Kr. a Gaius roku 4 po Kr., a Augustovi nakonec nezbylo než přijmout nemilovaného Tiberia.

 

Marcus Claudius Marcellus, párský mramor, 25-20 př. Kr., Řím, sbírka Fondation Sorgente Group

 

Augustovi „principes iuventutis“ se tedy objevují i na jeho stříbrných denarii, zde mincovna Lugdunum (Lyon), 2 př. Kr. - údajně až 13 po Kr., RIC 207, RSC 43, BMC 533, tatáž legenda: avers, CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE, revers AVGVSTI F COS DESIG PRINC IVVENT, C L CAESARES

mincovna Lugdunum (Lyon), RIC 208, BMC 536, RSC 43b, tatáž legenda: avers, CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE, revers AVGVSTI F COS DESIG PRINC IVVENT, C, L CAESARES

neurčená mincovna, RIC 210, BMC 540, RSC 43b, tatáž legenda: avers, CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE, revers AVGVSTI F COS DESIG PRINC IVVENT, C L CAESARES

 

neurčená mincovna, RIC 211, BMC 537, RSC 43a, tatáž legenda: avers, CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE, revers AVGVSTI F COS DESIG PRINC IVVENT, C L CAESARES

neurčená mincovna, RIC 212, BMC 538, RSC 43d, tatáž legenda: avers, CAESAR AVGVSTVS DIVI F PATER PATRIAE, revers AVGVSTI F COS DESIG PRINC IVVENT, C L CAESARES

Gaius se svým skutečným otcem Markem Vipsaniem Agrippou na basreliéfu průvodu julské rodiny na Augustově římském oltáři Ara Pacis

Gaius Iulius Caesar Vipsanius (původním jménem Gaius Vipsanius Agrippa, * Řím 20 př. Kr. - + lýkijská Limýra 21.2. 4 po Kr., zde vidíme jeho portrét z londýnského British Museum), adoptovaný spolu s bratrem Luciem roku  17 př. Kr. Augustem, který je jmenoval dědici, byl již roku 6 př. Kr., ve věku pouhých čtrnácti let, zvolen konzulem, ale Augustus nedovolil, aby úřad nastoupil, a svolil, aby vykonával jen kněžskou funkci Pontifex Maximus. Teprve o rok později, roku 5 př. Kr. přijal veřejně na znamení dospělosti togu virilis, a Augustus, jenž byl toho roku konzulem, ho přijal do Senátu a jmenoval ho princeps iuventutis a poprvé konzulem. Roku 2 př. Kr. se dostalo těchže poct jeho mladšímu bratrovi Luciovi.

Lucius Iulius Caesar Vipsanianus (původním jménem Lucius Vipsanius Agriappa, * 29.1. 17 př. Kr. - + Massilia 2 po Kr.), zde vidíme jeho portrét z Národního archeologického muzea v Athénách, inv. č. 3606.

Franck Goddio a jeho tým

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ