Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za měsíc.
Čím se dříve v českých zemích platilo a co se dalo z výplaty koupit....
Také vám vadí, když si lidé kolem vás stěžují na stávající dobu a ekonomickou situaci a říkají, že dříve bylo lépe? Podívejte se s námi, kolik si vydělal rolník v 10. století nebo úředník za T. G. Masaryka a kolik z výdělku zaplatil za základní potraviny a ošacení. Výsledky budete určitě překvapeni.
10., 11., 12. století – denár
- 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní
13. století – denár, takzvaný plecháč neboli brakteát
- 2 až 4 plecháče = kus sýra
- 12 plecháčů = jehně
- 120 plecháčů = pytel žita v době hladu
14. století - groš (12 haléřů neboli parvů)
- 2 haléře = jedno vejce
- 2 až 32 haléřů = slepice (dražší byla v Praze)
- 1 groš = kus másla nebo sýra
- 1 groš = nůž
- 3 groše = sekyra
- 3 až 8 grošů = boty
- 5 až 29 grošů = vepř
- 22 až 55 grošů = kráva
- 50 grošů = pluh
Kolik si tehdy vydělali?
- tesař 16 nebo 20 grošů týdně
- nádeník 4 nebo 6 grošů týdně
15. století - groš (7 peněz nebo 14 haléřů)
- 12 haléřů až 1 groš = slepice
- 1 groš 18 cihel
- 2 groše 2 peníze = korec ovsa
- 5 grošů = strych pšenice
- 6 grošů = vůz písku
- 6 grošů = uzda
- 15 grošů = kabátec
- 24 až 40 grošů = kráva
- 30 grošů = sud piva
- 120 grošů = kůň
Kolik si tehdy vydělali?
- noční hlídač 1/2 groše denně
- pacholek 1 1/2 groše denně
- tesař na Karlštejně 2 groše denně
- ponocný 7 grošů týdně
16. století - groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)
- 1 groš = uzda
- 3 groše = hrábě
- 4 1/2 groše = strych ovsa
- 5 grošů kopa vajec
- 9 až 12 grošů = sud piva
- 15 grošů = chomout
- 18 grošů = boty
- 45 grošů = korec žita
Kolik si tehdy vydělali?
- tesař 3 groše denně
- havíř 6 grošů týdně
- šafářka 210 grošů ročně
17. století - tolar, zlatník (60 krejcarů)
- 3 1/2 krejcaru = loket plátna
- 5 krejcarů = slepice
- 14 krejcarů = sáh dříví
- 15 krejcarů = kopa vajec
- (2. polovina století)
Kolik si tehdy vydělali?
- havíř a tesař 1 zlatník týdně
- nádeník 8 krejcarů denně
18. století - tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule
- 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
- 48 krejcarů = střevíce
- 7 zlatek = kráva
- 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva
- ceny z 1. poloviny století
Kolik si tehdy vydělali?(v 1. polovině století)
- tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
- tovaryš 7 krejcarů týdně
19. století - tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, koruny, rakouská měna
- 15 krejcarů = slepice
- 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec
- 12 až 32 zlatek = sud piva
- 60 až 100 zlatek = kráva
- ceny z 1. poloviny století
Kolik si tehdy vydělali?(v 1. polovině století)
- zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně
- tovaryš 42 až 48 krejcarů denně
- nádeník 18 až 24 krejcarů denně
20. století - koruny
| Ceny v Kč za: | rok 1921 | rok 1939 | rok 1949 | rok 1969 | rok 1989 | rok 1999 |
| jedno vejce | 1,20 | 0,70 | 3 | 1 | 1,20 | 2,15 |
| půllitr piva | 1,60 | 1,45 | 3,20 | 1,70 | 2,50 | 7,40 |
| kg hovězí zadní | 16 | 14,40 | 48 | 29 | 46 | 138 |
| pánské boty | 216 | 89 | 458 | 170 | 347 | 1312 |
Kolik si tehdy vydělali?
- rok 1921 -kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně,vyšší úředník 20 tisíc korun ročně
- rok 1939 -průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun
- rok 1949 -zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně
- rok 1969 -roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun
- rok 1989 -průměrný měsíční příjem 3161 korun
- rok 1999 -průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc korun
Téma bylo zpracováno z archivů Národního musea.
