5000 Kč Tomáš Garrigue Masaryk

"Světovými nejsme, těkáme-li světem, ale když jsme v sobě zpracovali, co svět nám podává".
T.G. Masaryk, Naše nynější krize

Filozof, sociolog, politik a státník, významný humanistický myslitel 20. století a první prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk, se narodil 7. března 1850 v Hodoníně jako nejstarší syn kočího na císařských statcích. Na jeho pozdější osudy měla významný vliv jeho matka, která chtěla svým dětem zajistit lehčí život, než měla sama, a proto je dala studovat. T.G. Masaryk navštěvoval nejprve německou reálku v Hustopeči, potom gymnázium v Brně, odkud musel pro neshody s konzervativními a tvrdě německými učiteli odejít. Byl přijat do gymnázia ve Vídni, kde také vystudoval na univerzitě filozofii. V r. 1876 získal doktorát a o tři roky později se zde habilitoval jako docent. Necelé dva roky studoval i na univerzitě v Lipsku. Tam se seznámil a oženil s Američankou Charlottou Garrigue, jejíž příjmení přijal jako své druhé jméno. Na univerzitě ve Vídni působil Masaryk až do r. 1882, kdy přešel na českou univerzitu do Prahy nejprve jako mimořádný, a poté jako řádný profesor sociologie. Na univerzitě přednášel kromě sociologie také dějiny filozofie, logiku, etiku a základy psychologie.

Jeho příchod do Prahy i jeho další život se v mnohém podobal životu Františka Palackého. Stejně jako Palacký se i Masaryk záhy po svém příchodu do Prahy ujal organizace českého vědeckého života. Již v r. 1884 založil vědecký kritický měsíčník Athenaeum, ve kterém později probíhala známá polemika nad pravostí Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Podobně jako Palacký usiloval o vydání českého naučného slovníku, Masaryk byl iniciátorem vydání české encyklopedie – Ottova slovníku naučného. Stejně jako Palacký byl i Masaryk zpočátku zastáncem české autonomie v rámci Rakousko-Uherska, v národní historii uznával stejně jako Palacký především uskutečňování zásad humanity a demokracie. Záhy se zapojil i do politického života. Od r. 1891 byl poslancem rakouské říšské rady a českého zemského sněmu za stranu mladočechů, se kterými se však později rozešel.

V r. 1900 založil českou stranu lidovou, která se později transformovala ve stranu pokrokovou. Brzy po vypuknutí první světové války odešel Masaryk do zahraničí, aby zde získal vlády dohodových mocností pro myšlenku samostatného československého státu. V červenci r. 1915 v Ženevě při oslavách Husova výročí veřejně vystoupil proti Rakousko-Uhersku. V listopadu téhož roku zveřejnil Manifest českého zahraničního výboru, počátkem r. 1916 byla z jeho iniciativy v Paříži ustavena Československá národní rada. Od r. 1917 se podílel na vytvoření čsl. legií v Rusku, Francii a Itálii.

Z Ruska odešel v únoru r. 1918 přes Japonsko do Ameriky, kde se mu již v květnu podařilo uzavřít mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi tzv. Pittsburskou dohodu o budoucím postavení Slovenska v rámci československého státu. V září se stal předsedou zatímní československé vlády a 18. října uveřejnil ve Washingtonu Prohlášení nezávislosti československého národa. Po vzniku Československé republiky byl 14. listopadu 1918 zvolen jejím prvním prezidentem. Tuto nejvyšší státní funkci zastával po opětovném zvolení v letech 1920,1927 a 1934 až do r. 1935, kdy pro zhoršený zdravotní stav abdikoval. T.G. Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech, kde byl také pochován. Jeho odkaz, který byl českému národu vždy oporou v nejtěžších chvílích, však žije dál.