Velice často se nás zákazníci v našem obchodě ptají na názor na produkty Národní pokladnice. Vždy jsou velice překvapeni, když nám nabídnou nějaké mince, nebo medaile z jejich produkce k výkupu a my jim sdělíme, že hodnota je téměř nulová, nebo že hodnota se rovná ceně kovu z kterého je mince nebo medaile vyražena. Nedávno jsem na internetu narazil na velice povedený článek na toto téma.  Autor článku zde velice trefně rozepisuje odpověď na otázku Národní pokladnice ano či ne....

Zaplatíte 155 tisíc za unci zlata? Prý se to vyplatí...

Nedávno jsem dostal mail s „důležitým sdělením Národní Pokladnice“ a nabídkou ke koupi stříbrné mince Silver Eagle 2014 za cenu 590 korun. Na první pohled je to zajímavá nabídka za dobrou cenu (pokud je to s DPH). Ostatní nabízené mince a medaile od zmiňované společnosti však již tak výhodné nejsou, spíše naopak.

Společnost Národní pokladnice byla založena již v roce 2008 a historie její mateřské společnosti sahá ještě dál. Prezentuje se jako významný distributor pamětních mincí a medailí na světě, spolupracuje s několika desítkami mincoven a její aktivity a prezentace vybízejí k tomu, aby tomuto tvrzení potenciální zákazník i uvěřil. Způsob prodeje a hlavně cenová politika však vybízejí k opatrnosti, zejména u méně zkušených lidí, kteří se v numismatice neorientují.

Přestože společnost nepatří mezi klasické podvodníky (mnoho diskutérů, kteří mají se společností osobní zkušenosti, si myslí opak), již samotný název vyvolává trochu pochybnosti. U mnohých lidí navozuje název Národní pokladnice dojem, že jde o státní firmu, která má nedej bože něco společného s ČNB. Skutečnost je taková, že jde o společnost, do skupiny Samlerhuset Group BV, která byla založena v roce 2014 v Norsku, je registrována v Nizozemsku a působí v čtrnácti evropských zemích. Jednatelé české firmy jsou z Polska, Velké Británie a Nizozemska.

Nabídka je široká, obrázky hezké

Nabídka mincí a medailí je skutečně široká a společnost se netají tím, že je oficiálním světovým distributorem pamětních mincí vydávaných u příležitostí sportovních svátků, jako jsou mistrovství světa ve fotbale, nebo olympijské hry. Zmiňovaná nabídka uncové stříbrné investiční mince Silver Eagle je poměrně zajímavá, pokud by skutečně šlo o sumu 590 korun s DPH. Silver Eagle bývá vzhledem k vysoké poptávce dražší než jiné stříbrné investiční mince a za tuto cenu je to tedy dobrý obchod.

Bohužel, ostatní nabízené zboží už za podobně zajímavé ceny u Národní Pokladnice nedostanete. Za stříbrné mince ČNB, které běžně dostanete v proof kvalitě za cenu kolem 500 – 600 korun, zaplatíte klidně i tisícovku. Některé dokonce pořídíte za 590 korun plus poštovné, zamrzí ale tvrzení, že je dostupných pouze 300 kusů, když u mince s motivem „Založení klášteru Zlatá koruna“ byl náklad v provedení proof  15 400 kusů, v běžné kvalitě pak 6 9000 kusů.

Dalšími „zajímavými“ produkty, zejména co se ocenění týče, jsou pak emise Národní pokladnice, kde si klienti mohou koupit medaile s různými motivy z české historie (Karel IV. – Čech, který vládl Evropě, Češi ve 2. světové válce, Největší osobnosti českého národa apod.). Společnost je prodává jako sběratelsky mimořádně zajímavé kolekce, ve skutečnosti jde ale o pozlacené předměty, kde za 20ti gramový pozlacený měděný plíšek s hezkým obrázkem zaplatíte přes tisíc korun (i s poštovným, za postříbřené medaile pak za něco přes pětistovku). Exkluzivitu má zaručovat kazeta, certifikát autentičnosti a osvědčení o vlastnictví sbírky. Ke kolekci „Nejvýznamnější české mince“ dokonce dostanete také „sběratelské rukavice na profesionální manipulaci s numismatem“ i záruku přednostního nákupu dalších replik z kolekce. A to se vyplatí.

Přemrštěné ceny

Stejně jako se vyplatí například sada při příležitosti 100. výročí narození Josefa Bicana, která tvoří jednu stříbrnou medaili a jednu měděnou, pozlacenou, nebo stříbrné medaile s osobnostmi českého národa. Cena 2 700, resp. 2 000 za stříbrné mince o váze kolem 29 gramů jsou skutečně přemrštěné, i kdybychom počítali se sběratelskou přirážkou. Je to jako kdybychom kupovali stříbro za více než 100 dolarů za unci, přičemž aktuální cena se pohybuje kolem 20 dolarů. V rámci speciálních edic pak najdeme takové skvosty, jako je série čtyř stříbrných uncových mincí s motivem hvězdných válek za cenu přes 16 000 korun.

Unce zlata za 155 tisíc korun

Skutečnou lahůdkou jsou pak série miniaturních zlatých mincí o váze 0,5 gramu. Za ty zaplatíte 2 500 korun za kus. Nevím, jestli je to extrémně omezeným počtem „pouze 5 000 sérií pro ČR“, nebo numizmatickou lupou, kterou k mincím dostanete, ale ta cena je neskutečná. Je jasné, že propočet na unci je trochu zavádějící, protože čím je mince (ale platí to i u slitků a cihel) menší, tím se na její ceně více projevují výrobní náklady apod. Ale stejně – při této ceně máte unci zlata za neuvěřitelných 155 500 korun, resp. 7775 dolarů. Při aktuální ceně kolem 1 340 dolarů za unci. Podle webu Národní pokladnice to je přitom nejprodávanější produkt v nabídce. Rád bych věděl, kdo to kupuje. I gramový zlatý slitek, který je dost drahý, stojí méně než polovinu, přičemž si dovolím tvrdit, že jeho likvidita bude mnohem lepší.

Nucený nákup

Mnoho lidí si u společnosti také stěžuje na prodejní praktiky. Po prvním zrealizovaném obchodě se vám nové nabídky jenom pohrnou, takže se budete muset obrnit trpělivostí, nebo se pokusit o vymazání svých údajů z databáze společnosti. Neměl by to být problém. Ten ale může nastat, když si koupíte minci, nebo medaili z některé série. Může se vám totiž stát, že aniž byste rozšířili objednávku, přijdou vám poštou další, i s požadavkem o zaplacení (to je ta možnost přednostního nákupu). V tomto případě jsou zkušenosti klientů různé, od vrácení peněz ve lhůtě 14 dnů až po poměrně arogantní jednání společnosti, která chce po klientech peníze vymáhat (což je v případě, že zboží přijde poštou, samozřejmě nesmysl). Když se podobným překvapením chcete vyhnout, je dobré si před prvním nákupem přečíst podmínky.

Chápu lidi, kteří se po zkušenostech s podobnými společnostmi cítí podvedeni. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že většina podvedených lidí v podobných případech si za ztrátu peněz může tak trochu i sama. Buďto si pořádně nepřečtou podmínky, za jakých se obchod realizuje, nebo si zkrátka nezjistí situaci na trhu a neporovnají si nabídku s jinými obchody, které mohou stejné zboží nabízet za mnohem lepší ceny. Vždy platí staré známé „podepsat můžeš, přečíst musíš“. Dnes už není problém si zjistit o jakékoli společnosti dostatek informací, zejména když jde o firmu s tak „bohatou“ historií. Chce to jen trochu času, který je ale v takovém případě mnohem lepší investicí, než nákup předraženého zboží.

Autor: Daniel Kuchta, www.investujeme.cz