Její příběh se dostal k sochařce Marii Uchytilové-Kučové, která vyučovala na umělecké škole. Matka Bedřišky Synkové tam pracovala jako sekretářka a případ své dcery sochařce vyložila. Začal se tak rodit jeden z velkých husarských kousků, o kterém se dlouho nevědělo. V roce 1957 se totiž komunistický aparát rozhodl zavést nové bankovky a mince. Do soutěže o návrh podoby se přihlásila i Uchytilová.

„Byla tak rozčilená. Řekla: 'Přineste mi fotografii, já se to pokusím zpracovat a dám to na tu korunu. Nikdo to ale nesmí vědět',“ vzpomněla na vyprávění Synková. Kdyby se ukázalo, že má na československé minci být odsouzený člověk, mohl by strůjce nápadu potkat zlý konec. „Pokud by jí prokázali politický úmysl poškodit stát, že to byla třeba jistá forma sabotáže nebo provokace, myslím, že v té době by reakce režimu mohla pro takového člověka být osudová,“ uvedl historik Prokop Tomek.

Sochařka se nenechala zastrašit možnými důsledky svého jednání a do soutěže poslala svoji verzi koruny s vyobrazenou Bedřiškou Synkovou jako dívkou s lípou. Zajímavé zároveň je, že dívka je otočená směrem k západu. „Čili ne směrem k Rusku. De facto patříme do západní sféry. Nikdy jsme nepatřili do východní sféry,“ prohlásila Synková.

Návrhů na minci se sešlo více než sto. Podvratný nápad se vůbec nemusel uskutečnit, jelikož komise původně k ražbě doporučila návrh s hutníkem. Zasáhla ale náhoda. „Soutěž skončila, porota to podepsala a předpokládala, že je konec. Jenomže ministr financí si vyžádal poslední slovo,“ přiblížil předseda tehdejší poroty Josef Lhota. Byl to právě tvrdý zastánce komunistické linie, který nevědomky prosadil návrh, kde byla vyobrazena vězněná skautka Synková. Návrhy mu tehdy zavezl sám předseda poroty. Jejich prohlídce prý věnoval deset minut a následně ukázal na návrh Uchytilové s tím, že ten se bude razit.

Zatímco mince s vyobrazením Synkové se oslavovaly i ve filmovém týdeníku, sama odsouzená dál čekala ve vězení. Její matka se ale rozhodla za dceru bojovat. Vypravila se na ústřední výbor komunistické strany se žádostí o propuštění své dcery. Nikoho neznala, ale přečetla si dole cedulku se jmény a šla za jedním úředníkem. Ten se vzpouzel dokument převzít s tím, že to nespadá pod jeho resort. Řekla mu, že půjde za jeho kolegou, který sedí o patro výš. Na úředníka to zapůsobilo jako hrozba. „Nevěděl, jestli to není nějaké velké zvíře. Jeden se bál druhého,“ vysvětlila Synková.

Řekl tak její matce, ať žádost nechá u něj. Vzal ji pak k podpisu Antonínu Novotnému. „Protože to bylo na ÚV KSČ, Novotný to podepsal, ani nevěděl co,“ dodala Synková. Díky podpisu tehdy mocného komunisty si tak odseděla nakonec jen pět místo původních deseti let. Až když ji pustili, setkala se tváří v tvář s umělkyní, která ji dostala do peněženek všech lidí v zemi.

Skautingu, který ji přivedl za mříže, se úplně nevzdala. V roce 1967 se ale politická atmosféra v Československu postupně uvolňovala a skauting začal znovu ožívat. Synková se znovu začala angažovat, vytvořila menší oddíl, do kterého chodilo asi šest děvčat. Připravovala je, aby se mohly i ony stát vedoucími. Také si našla manžela a porodila syna Alberta. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ale klima opět změnil, a tak s rodinou odjela do Vídně a následně do Švýcarska. Politicky se angažovala i v emigraci. Vedla Světové sdružení bývalých politických vězňů a vydávala časopis Mukl.

Sochařka Marie Uchytilová se svobodného Československa nedožila. Zemřela den před sametovou revolucí. Její mince ji v podstatě přežila. S korunovou mincí, na níž je Synková, se platilo až do rozdělení Československa v roce 1993.

zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1561698-skautku-komunisti-uveznili-ale-s-jejim-portretem-pak-platili